Au Pair: Rok plný zážitků - opět o krok blíže ke splnění snu

1. prosince 2016 v 10:34 | Barča |  Au Pair in Berlin
Hallöchen, ihr Lieben! Sice se ozývám trochu později, než jsem chtěla. Ale pořád lepší pozdě, než nikdy, ne? :) Od té doby, co jsem psala naposledy se toho údalo docela dost a jsem víc než spokojená!

Hezky od začátku. Prázdniny byly skvělé. Měla jsem je teda o něco kradší, protože v Berlíně začínají až v polovině července, ale stály za to. Nacestovala jsem se opravdu hodně, každý týden jsem byla někde jinde. Nejprve jsem byla s mamkou a jejím přítelem na chatě, kde jsme si vyzkoušeli s bráchou buginy. No, stroje byly nějaké poruchové. Druhou jízdu jsem si moc neužila, protože mi ta bugina neustále chcípala a nebylo to mou nešikovností. Aspoň jednou... :D




V předchozím článku jsem psala, že pojedeme s nejlepší kámoškou (dále D.) na pár dní na Slovensko. Nakonec jsme ale změnily plány a vydaly se na výlet do Vídně. Byli jsme tam na čtyři dny, takže bylo dost času na to prošmejdit celé město - s 95% pěšky. Nožky bolely, ale bylo to skvělé. A samozřejmě jsme nevynechaly dvě "must do" věci, a sice pravá vídeňská káva a návštěva Prateru. Mimo jiné jsme taky byly v televizní věži, ze které byl úžasný výhled. Nádherné město! Těm, kteří ve Vídni ještě nebyli, jeji návštěvu doporučuji! Neprohloupíte.

* Výhled na Vídeň z TV věže

Poté jsem jela na chatu, kde jsme s nejlepším kamarádem (dále K.) trochu "vrátili v čase", což byla fakt paráda. :) Rybařili jsme, jezdili na motorce, atd. Prostě relax jak se patří. Chata je místo, na které nedám dopustit. V podstatě jsem tam vyrostla, takže k tomu místo mám obrovské pouto. A navíc je to úžasný nabíječ energie. ♥


Předposlední týden jsem jela k babičce na chalupu. Tam jsme měli velkou rodinnou oslavu - slavilo se několik svátků a narozenin, jako každý rok. Už se to stalo tradicí.

A své prázdniny jsem zakončila opět na chatě, kde jsem byla - překvapivě :D - zase s K. Prázdninový program byl sice pořádně natřáskaný, ale stál opravdu za to! :)

Na konci září jsem jela zase domů. Tentokrát jsem ale udělala přepadovku. Nikomu jsem neřekla, že přijedu a mamku jsem překvapila v práci.

Jelikož jsme s D. po návštěvě Vídně zjistily, že jako Pražačky své město vlastně skoro neznáme - Ano, vím, je to ostuda. Ale je to tak... -, tak jsme se domluvily, že si uděláme prohlídku Prahy a na den jsme se staly turistkami ve svém rodném městě. Bylo to fajn. :)


V říjnu se tu konal Festival světel, tak jsem se na to vydala. Musím říct, že berlínští organizátoři to měli mnohem lépe pošéfované, protože akce byla rozložená do celého týdne, tudíž u "osvícených" objektů se na sebe lidé nelepili jako v Praze.


Mimochodem, na pražském Signal Festivalu jsem byla také, protože další týden tu začaly čtrnáctidenní podzimní prázdniny, takže jsem byla znovu doma. Nečekala bych, že tam budu tak často. :D


Když jsme byli na kafi s předchozí AuPairkou, tak se mě ptala, co bych chtěla dále dělat. Chtěla bych tu studovat žurnalismus. No, ale k tomu samozřejmě potřebuji vypilovat svou mluvenou němčinu (ta psaná je skoro-dokonalá, si myslím - i když to celkem smrdí samomluvou, co? :D). Se S. (Gastmama) jsme se nějak shodli na tom, že kurzy by už neměly smysl, protože gramatiku teoreticky ovládám, ale potřebuji praxi. Mluvit, mluvit a mluvit. Tak řekla, že se zeptá u sebe v redakci, zda bych tam nemohla vypomáhat, abych byla s němčinou v kontaktu co nejvíc.

Po prázdninách tu byla na skoro dva týdny babička, takže jsem měla volno celý den - přesněji, nemusela jsem hlídat. S výpomocí to vyšlo - a zase jsem o krok blíže ke svému snu, takže jsem toho využila a byla jsem tam pokaždé co nejdéle jsem mohla. Všichni pracovníci jsou tam opravdu milí a jsou neuvěřitelně pozitivní. Jedna kolegyně mi dokonce řekla, že kdyby měla děti, tak by mě hned brala. Takovéhle komplimenty vždy neuvěřitelně zahřejí u srdce. ^^

Minulý pátek jsem měla možnost se jít podívat na akci na zámek Bellevue - sídlo prezidenta Německa, kterou S. moderovala. Zajímavé téma s vtipnými hosty. Po skončení diskuze se před zámkem s doprovodem samotného pana prezidenta Joachima Gaucka a první dámy Německa Daniely (prý se jí neříká příjmením, protože za něj není provdaná) rozsvěcel stromeček. Parádní zážitek.


Od příštího roku tam budu možná jako praktikantka. Dejme si ruku na srdce, kde bych takovouhle praxi sehnala? V Praze bych nikdy takovouhle praxi/práci nezískala, protože jsem studovala naprosto odlišný obor - obchodku. Měla jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem narazila zrovna na tuto pohodovou rodinku.

A hádejte, kam možná pojedu tento víkend. Ano, uhodli jste správně - do Prahy. :D Ale za měsíc tam pojedu stoprocentně, protože jsou Vánoce. :)

Tak to by bylo. (S)mějte se krásně!

Eure Baruš

Sledujte mě na Twitteru: @BaruGoldmannCZ / @BaruGoldmann / @DTMcz / @F1WorldCZ / @svetformule
Sledujte mě na Instagramu: @baru_goldmann
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karlos Karlos | 2. prosince 2016 v 17:40 | Reagovat

ty budeš v tý Praze za chvíli jak doma! :D

2 David David | E-mail | Web | 5. prosince 2016 v 17:36 | Reagovat

Tak to držím palce, ať se ti tvé sny splní. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama